Jeho práce, která má dopad v celosvětovém měřítku, porazila letošních 1 700 diplomových prací ze šestnácti českých a slovenských univerzit.
Matyáš se zaměřil na to, že počítače v současné době fungují natolik přesně, až je to v některých případech zbytečné. A že lze záměrně povolit chybovosti výpočtu, čehož si uživatel nemá šanci všimnout. „Lajdácké výpočty“ však umožní šetřit výkon, a tím i snižovat spotřebu.
Reálně to může znamenat, že nové mobilní telefony budou mít se stejnými akumulátory dvojnásobnou výdrž.
Mladík pomohl v boji proti hackerům. S diplomovou prací uspěl v IT soutěži |
„Na světě se tímto problémem zabývá několik desítek výzkumných skupin. Já jsem však první, kdo dokázal spojit dva přístupy a dosáhnout díky tomu zatím nejlepšího výsledku. Naše závěry jsme prezentovali například v Kalifornii, na práci budu pokračovat v doktorském studiu. Smysl by pak dávalo si výzkum patentovat, výrobu mnou navržených obvodů by mohly zajišťovat technologické společnosti,“ vysvětluje Matyáš.
Jeho práce se zaměřuje na vývoj takových obvodů, u kterých je možné garantovat jejich chybu. Využití této inovace se nabízí v počítačovém a mobilním průmyslu, kde dokáže zefektivnit a prodloužit výdrže akumulátorů. Spotřeba elektrické energie by se tak mohla snížit až o 80 procent.
Studenti a jejich vedoucí spoluurčují světové trendy
Mezi finalisty se probojovali i další brněnští studenti, třeba Robin Antonič z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity. Ten vytvořil software, který využívá například průmyslové kamery, a to v oblastech, jako je analýza chování zákazníka, podpora manažerského rozhodování nebo kontrola pohybu zaměstnanců.
Jinými slovy jeho program z videa získá formou grafů či teplotní mapy informace o počtu osob, jejich příchodech a odchodech nebo trasách ve sledovaném prostoru.
Úspěšný byl i Samuel Pastva z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně. Ten zase navrhl zlepšovák hodící se třeba pro systémovou biologii.
Například máme-li model buňky s parametrem teploty okolí, a chceme určit, za jakých okolností bude buňka schopná reprodukce. To se sice dá vypočítat, ale nevýhodou je složitost a časová náročnost. Pastva proto vymyslel paralelní algoritmus, který výpočet výrazně usnadní.
Podle organizátorů patřila letošní soutěž českých a slovenských univerzit o nejlepší diplomovou práci v oblasti informatiky a informačních technologií mezi jednu z nejsilnějších.
„Není bez zajímavosti, že práce odrážely nejnovější světové trendy počítačové vědy. Většina z nich využívala pro řešení svých problémů evoluční algoritmy, strojové učení nebo umělou inteligenci. Je skvělé vidět, že studenti a především vedoucí jejich prací dokážou spoluurčovat světové trendy,“ zmiňuje Jaroslav Zendulka, docent z brněnské VUT, který byl garantem soutěže.
„Je potěšitelné, že většina autorů bude pokračovat v doktorském studiu, své práce mohou dále vědecky rozvíjet a jejich projekty navíc mají možnost praktického využití,“ uzavírá.
