Brčkům z plastu odzvonilo. Ať žijí ta ekologická papírová. Vypadají stylově a pitím skrz ně se člověk hned cítí blíž přírodě. Nesmíte je však nechat louhovat v půllitru domácí limonády víc než pět minut.
Mým dětem a jejich kamarádům se v ledové tříšti rozpíjela tak rychle, že na sklenku nápoje spotřeboval každý tři. A tím bylo popřeno veškeré ekologické hledisko jinak vskutku designových kousků. Nebylo by nakonec nejjednodušší pít jen tak? Bez brčka? Jenže pijte si tak třeba z módních tlustých zavařovacích sklenic, které zaplavily hipsterské podniky.
Prostor nejen pro bacily
Jako lidstvo stále přicházíme na něco nového, ovšem někdy se to ukáže jako slepá cesta. Třeba přestavba malých kanceláří na moderní otevřený prostor, kde jsou desítky a i stovky lidí pohromadě. Původní myšlenka, oprášená už z minulosti, byla veskrze pozitivní – otevřít pracovní prostor a tím efektivně posílit týmovou spolupráci, komunikaci a dynamiku sdílení nápadů mezi kolegy.
Vybudovat pracoviště pro velký počet lidí umístěných na jednom místě bylo pro firmy snazší a také ekonomicky méně nákladné a tento koncept se ze zámoří dostal postupně i k nám. Přestože nebyl kvůli nadměrnému hluku na pracovišti a nedostatku soukromí přijat zaměstnanci s nadšením, rozšiřoval se dál a dál.
Nákupy Ona DnesV pondělním magazínu MF DNES Ona Dnes najdete mimo jiné také rozhovor s tváří Nákupů Ona Dnes Nikol Štíbrovou a slevovou knížku.  |
Nehledě na průběžné výzkumy, které ukazovaly, že nevýhody tohoto uzpůsobení převyšují jeho očekávané klady. Loňské výsledky studie Harvard Business School ukázaly, že open space proti očekávání snižuje osobní komunikaci o 70 procent, zvyšuje dopisování mailem a přes sociální sítě, způsobuje podrážděnost, snižuje schopnost zaměstnanců se soustředit a k tomu zvyšuje jejich nemocnost o 65 procent.
Podle britské analytičky Nicole Millardové spočívá problém s otevřenými kancelářemi v tom, že jde o model, který má teoreticky vyhovovat všem, ale ve skutečnosti nevyhovuje nikomu.
„Každé tři minuty vás někdo vyruší. Trvá osm až dvacet minut, než se dostanete zpátky do správného myšlenkového rozpoložení. Je toho spousta. E-maily, porady, kolegové. To všechno ruší,“ citoval Telegraph odbornici, která předpovídá zánik open space. Firmy od tohoto trendu už skutečně postupně upouštějí a na možnost útulné kanceláře pak lákají i nové zaměstnance.
Zaručeně zdravé
Trendům podléhá i naše životospráva. Každou chvíli je módní něco jiného, zaručeně lepšího. Není to tak dávno, co byly za největší zlo považovány živočišné tuky a hospodyňky houfně přecházely z másla na margaríny a nízkotučné potraviny.
Šílíte z lepku? Preventivní bezlepková dieta ale před alergií neochrání |
Právě ty, které byly ve snaze o potřebnou chuť nadupané větším podílem soli, umělými sladidly a cukry, které škodí. Dokonce víc než tuky. A tak vznikly low carb nízkosacharidové diety založené na omezení cukrů, jež však u některých lidí způsobují únavu, bolesti hlavy a zvýšení LDL „špatného“ cholesterolu.
Vegani a příznivci raw syrové stravy zase riskují, že jim budou chybět některé důležité živiny, protože člověk byl evolučně uzpůsoben ke konzumaci potravin rostlinného i živočišného původu.
Z toho ostatně vychází zastánci paleo stravování, kteří tvrdí, že i moderní lidé by se měli vyvarovat obilovin, mléčných výrobků a zpracovaných potravin a živit se jako lovci a sběrači v období paleolitu, tedy například masem, rybami, vejci, zeleninou a oříšky.
Podobný přístup k obilovinám jako zastánci paleo stravy mají i vyznavači bezlepkové diety, kterou dnes houfně dodržují také lidé bez celiakie. Za nový jed je totiž považován lepek, který prý může za naši nadváhu, snižování IQ i nejrůznější choroby.
Regály obchodů se plní bezlepkovými potravinami, které však mohou být svým složením problematičtější než „originály“ z mouky. Zlý lepek je totiž nutno nahradit aditivy a škroby. A tak si nákupem bezlepkových věcí připlácíme třeba za emulgátory, stabilizátory a zahušťovadla, většinou syntetická.
Podle psychoterapeutky Hany Papežové, která se věnuje léčbě lidí s poruchami příjmu potravy, vede posedlost zdravou výživou k vážným onemocněním. „V posledních letech vychází studie, které ukazují, že až čtvrtina poruch příjmu potravy vzniká v souvislosti s posedlostí zdravým stravováním. Nezdravá propagace zdravého životního stylu je často černobílá a u citlivých jedinců navozuje až strach z různých druhů potravin a postupné omezování se zvýšeným rizikem vzniku mentální anorexie a dalších,“ uvedla pro Vitalia.cz Hana Papežová. Není divu. Skoro každá potravina má svoje pro a proti, a když je člověk vynechá, nezbývá už mnoho, co by lidé vůbec mohli jíst.
Jak na děti?
Protichůdných názorů se objevuje mnoho i ve výchově. Dnes se považuje za důležitý respektující přístup. Mnozí ti, kteří pamatují výprasky rukou, prutem, páskem a vařečkou, nad tím logicky kroutí hlavou. Proč by se měli s malým děckem dohadovat, když se dá postrašit čertem nebo umístěním v polepšovně?
Extrémní opak – absolutně volná výchova bez hranic má za důsledek, že z dětí vyrůstají malí narcisté a chybí jim mantinely. Velmi módní byl ještě nedávno také výchovný styl „líného rodičovství“ britského autora Toma Hodgkinsona, který radil nechat děti, aby si samy našly, co je baví. Z menší angažovanosti a tudíž klidu rodičů měly profitovat – být samostatnější a nezávislejší.
Gender na odstřel? Boj za rovnoprávnost pohlaví je stále vnímán negativně |
V rozhovoru pro magazín Rodina Dnes však před rokem propagátor tohoto stylu upřímně přiznal, že teď jeho náctiletý syn kouří trávu, nic nedělá a po letech otci vyčetl, že kvůli němu nemá žádné záliby a že ho měl do všeho víc nutit.
Velmi módní, zvlášť ve Spojených státech, je vychovávat děti genderově neutrálně. Nejde jen o to, že si holky můžou hrát s auty a kluci s panenkami. Rodiče dětem jednoduše genetické odlišnosti a rozdílnost biologických pohlavních znaků nevysvětlují, nechávají děti vybrat si, kým chtějí být.
Za možná nechtěnou průkopnici tohoto trendu by se dala označit Angelina Jolie, jejíž třináctiletá dcera Shiloh si odmala nechává říkat Johne, odmítá dívčí šaty a chodí ostříhaná jako kluk. Do skupiny takto smýšlejících rodičů se přidala i americká herečka Kate Hudson, která vyčkává, s kterým pohlavím se její téměř roční dcera později identifikuje, podobně smýšlí i zpěvačka Pink nebo britská interpretka Paloma Faith.
Nepříjemným dozvukem tohoto trendu je, že ordinace dětských psychologů se plní náctiletými, kteří najednou pochybují o tom, kdo vlastně jsou.
Kauza Karkulka
V literatuře a filmu se pro změnu odráží snaha o hyperkorektnost. Že by ženy měly mít hlasovací právo, být vidět v politice, mít stejné možnosti a finanční ohodnocení a nebýt jen sexuálním objektem mužů, je bez diskuse.
Podobně samozřejmá by měla být rovnost lidí různé pleti, národů nebo náboženského vyznání či sexuální orientace. Ale je kvůli tomu nutné přepisovat klasické pohádky? Ženy se neobtěžují, to je jasné. Ale co by se stalo s Růženkou, kdyby ji princ polibkem nevzbudil? Jenže takový akt už dnes některým odborníkům připadá sexistický, nevhodný, plný předsudků a archaických stereotypů.
I Červená Karkulka toho už zažila hodně. Původní verze příběhu Charlese Perraulta z konce 17. století končila ve chvíli, kdy vlk Karkulku sežere. Neměla se bavit s cizím, neměla věřit klamným informacím a sdělovat adresu babičky. Neposlechla a umřela.
Lidová tvořivost během staletí přihodila statečného zachránce v podobě myslivce, aby dobro mohlo porazit zlo. Ale moderní doba v této pohádce odhalila jiné problematické pasáže. Karkulka nesla v košíku víno a s alkoholem by nezletilá neměla přijít do styku. Rozpárání břicha vlkovi je považované za příliš násilné.
Že se pohádky vyprávějí během let jinak, je věc jedna, Karkulka se však dočkala v barcelonské škole naprostého zákazu společně s Šípkovou Růženkou i dalšími desítkami klasických příběhů. Školská komise je vyhodnotila jako závadné nejen kvůli násilí, ale třeba na základě vyváženosti poměru mužských a ženských postav v příběhu a jejich rolí.
„Takové pohádky vychovaly celé generace. A pokud se rodičům některé z nich zdají pro jejich děti nevhodné, tak ať jim je nečtou, ale tradiční příběhy bychom neměli démonizovat,“ podotkla k celé kauze španělská politička Isabel Díaz Ayuso.
Multikulturnost nade vše
Kromě genderové nevyváženosti mají „staré“ příběhy i další problémy. Švédská veřejnoprávní televize razantně upravila filmovou Pipi Punčochatou, která už svého otce neoznačuje za krále negrů, ale jen za krále, a ani humorná scéna, kdy si hraje na Číňanku, nenachází v současnosti příliš pochopení.
U nás se z Josefa Lady stal rasista, když Romové upozornili na fakt, že v jedné z jeho knih varuje kocour Mikeš před zlými „cikány“. Muslimy by zase teoreticky mohl urazit na jeho obrázcích vepřík i kozel Bobeš, vždyť jde o zvířata, která jsou touto komunitou považována za nečistá.
Trend o co největší multikulturní a genderovou vyváženost se odráží i ve filmech. V remaku Sedmi statečných z roku 2016 poskládal režisér Antoine Fuqua hrdinskou výpravu oproti původní verzi nejen z bělochů, ale také z Afroameričana, Mexičana, indiána a Asiata.
Jsem pyšná na nedokonalosti svého těla, říká plus size modelka Grahamová |
Před dekádou vzbudil poprask výběr Daniela Craiga do role Jamese Bonda jen proto, že byl blonďák. Dnes jsme zase o kousek jinde. Příští rok se v roli agentky 007 poprvé v dějinách bondovek představí žena, a k tomu černoška, bude ji hrát britská herečka Lashana Lynchová. Od spoře oděných vedlejších ženských postav, které se akčními filmy kdysi míhaly jen jako estetické doplňky, je to i přes nářky skalních fanoušků originální změna.
Ale nic by se nemělo přehánět. Kult extrémní štíhlosti, stejně tak prosazování modelek XXL, plavky, kde je všechno vidět, nebo ty zahalující úplně vše, sdílení každé minuty svého života na internetu ani označování se čísly kvůli GDPR. Extrémy totiž vždycky a ve všem škodí. Možná by bylo dobré, kdyby byl aspoň jednou trendem zdravý rozum.
