„Možným scénářem je, že bude potřeba třetí dávka, a to někdy mezi šestým a dvanáctým měsícem, a poté ještě každoroční přeočkování. To vše je ale třeba ještě potvrdit,“ oznámil nedávno výkonný ředitel Pfizeru Albert Bourla.
Vakcinační ‚supertým‘. Rozhodovat o budoucnosti očkování bude 20 odborníků, kdo je mezi nimi? |
Přičemž Evropská komise už o víkendu schválila kontrakt s tímto americkým výrobcem na nákup až 1,8 miliardy dávek vakcíny. Zemím Unie by měly stačit do roku 2023. A o aplikaci dodatečné dávky mluví i Moderna.
  |
„Naším úkolem bude naplánovat strategii do příštích let na základě doporučení expertů,“ dodal ještě Šonka z očkovací rady, který zároveň vede Sdružení praktických lékařů.
V následujících letech by s opakovaným podáním vakcíny počítal i epidemiolog Roman Prymula. „Bude to potřeba, aby hladiny protilátek byly dostatečné i pro nové varianty covidu,“ uvedl pro Lidovky.cz bývalý ministr zdravotnictví Prymula. Přiklání se však spíše k ročnímu intervalu, třetí injekce už po půl roce podle něj není nutná.
Od léta se zřejmě omezí počet testů zdarma. Arenberger chce motivovat občany k očkování |
Viroložka Ruth Tachezy také připouští, že minimálně v příštích dvou letech bude potřeba se na očkování dostavit znovu. „A to hlavně proto, že covid se dostal do lidské populace teprve nedávno. Když se viry dostanou do nového hostitele, jsou ve stresu a to vede k tomu, že se rychleji proměňují. K tomu ještě to, že pandemii máme po celém světě, nejde o žádnou lokální záležitost, virus je všude a různě se mění,“ uvedla pro Lidovky.cz Tachezy, členka Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES).
Zároveň však upozornila, že si netroufá odhadovat, zda interval mezi přeočkováním bude půl roku, či rok, chybí jí data.
Viroložka Tachezy se domnívá, že intervaly mezi očkováním se postupně budou prodlužovat. „Přeočkování pak nebude nutné každý rok, ale kupříkladu jen jednou za dva či tři roky. Není to žádná tragédie, vakcíny mít budeme a nebudou stát miliony. Bude to standardní součást prevence a ta je přece vždy výhodnější a rozumnější než samotná léčba,“ prohlásila.
Podle epidemiologa Prymuly koronavirus nikdy z populace úplně nevymizí. „V budoucnu se může stát, že jej potlačíme natolik, že třeba nebudeme muset očkovat v plošném schématu a vakcínu by dostávaly jen ohrožené skupiny lidí. Nicméně platí, že očkovací látky musejí být připravené, kdyby se covid začal znovu šířit masivněji,“ uvedl exministr a v současnosti poradce prezidenta Miloše Zemana.
Od pondělní půlnoci se k očkování proti koronaviru budou moci registrovat lidé od 45 let |
Podobný názor zastává i šéf sdružení praktiků Šonka. „Dá se očekávat, že s tím, jak dojde k proočkování podstatné části populace a s přihlédnutím k tomu, kolik lidí si už covidem prošlo, bude epidemie slábnout. Virus však s námi určitě zůstane a nezmizí, proto bude nutné očkovat dál, přinejmenším rizikové skupiny obyvatelstva. Zatím ale nevíme, jaký směr epidemie nabere a jak na to bude zapotřebí reagovat,“ uvedl Šonka, člen nové rady pro řízení očkování proti koronaviru při ministerstvu zdravotnictví.
Šéf Sdružení praktických lékařů spatřuje jistou podobu mezi očkováním proti covidu a vakcinací proti chřipce. Také to je totiž doporučené – každoročně – především seniorům a rizikovým skupinám, zejména pacientům s onemocněním srdce, cév a také dýchacího ústrojí.
Nové vakcíny? Nejspíš ne
Dobrou zprávou je, že nejspíš nebude nutné každý rok vyvíjet zbrusu nové vakcíny proti koronaviru. „Vznikne-li u chřipky nová varianta, skutečně se musí připravit úplně nová očkovací látka, protože by jinak nefungovala. U covidu to ale vypadá, že by se vakcíny tolik upravovat nemusely. Tedy pokud by nedošlo k nějaké zásadní mutaci,“ vysvětlil epidemiolog Prymula, nově též ředitel nemocnice ve středočeských Říčanech.
S jeho názorem souzní i viroložka Tachezy. „Můžeme očekávat, že se virus měnit bude. Nicméně se domnívám, že do budoucna by mohl být méně proměnlivý než chřipka. Nijak velké změny nedělá, je to dáno jeho biologickými vlastnostmi a strukturou,“ uvedla členka poradního orgánu MeSES.
Motivací k očkování bude cestování a vstupy, míní Arenberger. Malého zájmu mladších se neobává |
Oproti očkování proti chřipce nebude vakcinace proti koronaviru vázaná na sezonu. U chřipky je doporučený termín podání injekce stanovený na období od začátku října do konce listopadu – tělo si pak stihne vytvořit protilátky ještě před vypuknutím chřipkové sezony. „To ale u koronaviru neplatí, ten nás totiž trápí celý rok. Takže by se přeočkovávalo podle toho, kdy lidé dostali první a druhou dávku,“ uvedl Prymula.
Jak dlouho vydrží imunita?
Oslovení odborníci se shodují, že doposud není zcela jasné, jak dlouho po absolvování prvního schématu očkování vydrží imunita proti covidu. Potřebná data ještě nejsou k dipozici. Obecně se uvádí, že dva týdny od podání poslední dávky je člověk imunní, v Česku může například bez nutnosti testu zajít ke kadeřnici či na masáž.
Lidovky.cz se na možnost přeočkování zeptaly i dalších farmaceutických firem, jejichž vakcíny se v Česku aplikují. „Studie probíhají a zatím nemáme dlouhodobé údaje k zodpovězení této otázky,“ napsala mluvčí společnosti Johnson & Johnson Cristiana Mariová. Zároveň dodala, že nynější výsledky ukazují, že k poklesu ochrany nedochází ani po patnácti týdnech od očkování. Vakcína firmy Johnson & Johnson se aplikuje pouze v jedné dávce. „Nástup účinnosti byl evidentní týden po vakcinaci pro vážné stavy covidu a čtrnáct dní po vakcinaci, co se týče rizika středně vážného průběhu,“ dodala Mariová.
7 otázek a odpovědí k očkování: Mohu před ním pít alkohol a kdy přijdu na řadu? |
Podobně reagovali i zástupci firmy AstraZeneca – uvedli, že v tuto chvíli nelze s jistotou stanovit přesnou délku imunity po absolvování vakcinace. „Trvání ochrany se sleduje a hodnotí v klinických studiích nejméně po dobu jednoho roku a tyto studie stále probíhají. Pokud jde o otázku nutnosti přeočkování, zde je navíc potřeba brát v úvahu ještě další faktory, jako například mutace virů, což je také součástí sledování v rámci aktuálně probíhajících studií,“ řekla pro Lidovky.cz Jarmila Dolečková, ředitelka zdravotní péče AstraZeneky pro Českou republiku.
Intervaly mezi očkováním se navíc u různých výrobců liší. „Protilátky mohou vydržet po každé vakcíně jinak. Dá se očekávat, že očkovací látky, které jsou konstrukčně stejné – jako třeba Pfizer či Moderna, to budou mít podobné,“ uvedla viroložka Tachezy. Podle ní může hrát roli také to, zda je vakcína jednodávková, či dvoudávková. „Určitě to každá firma může mít různě,“ uvedl Prymula.
