Putina nutí strach ze Západu vydávat rekordní částky na zbrojení

„Paranoidní strach“ z údajného záměru Západu „omezit moc Ruska“ podle šéfky DNI vedl Putina k rozhodnutí utratit historicky rekordní částky za zbrojení.

„Putin zvýšil výdaje na obranu na téměř sedm procent ruského HDP, což je téměř dvojnásobek historického průměru,“ řekla Hainesová podle serveru stanice Voice of Amerika (Hlas Ameriky) senátnímu výboru pro ozbrojené služby.„V současné době činí ruský rozpočet na obranu zhruba 25 procent všech federálních výdajů,“ řekla.

Putinovo rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu, jímž chtěl svůj strach řešit, podle ní „urychlilo události, kterým se snažil vyhnout“, zejména pokud jde o rozšiřování NATO o Finsko a Švédsko, které tato agrese přiměla opustit neutralitu. Nyní ale Putin finské a švédské členství v NATO využívá k tomu, aby „domácí publikum“ přesvědčil, že Rusko potřebuje silnější a početnější armádu.

Hainesová také senátnímu výboru podle agentury Reuters sdělila, že Rusko zintenzivnilo údery na ukrajinskou infrastrukturu, aby omezilo schopnost Kyjeva přemísťovat jak vojáky, tak zbraně, především systémy protivzdušné obrany, zpomalilo výrobu vojenského materiálu a přimělo vedení Ukrajiny zvažovat jednání.

„Putinova stále agresivnější taktika, jako jsou údery na ukrajinskou energetiku, má za cíl vytvořit na Ukrajině dojem, že pokračování v boji jen zvýší škody a nemůže v žádném případě vést k vítězství,“ uvedla šéfka DNI. „Rusové budou v tomto způsobu boje pokračovat a válka tak v dohledné době nejspíš neskončí,“ řekla.

„Právě teď Rusko pomalu, ale vytrvale na bojišti postupuje a má potenciál pro taktické průlomy na frontových liniích v oblastech kolem Doněcku a Charkova,“ řekla Hainsová. Podle ní je to způsobeno mimo jiné zpožděním americké pomoci Ukrajině a nedostatečnou evropskou kapacitou ve výrobě munice.

„Ruské zisky jsou ale z velké části způsobeny také ochotou Pekingu poskytovat Moskvě komponenty a materiál k výrobě zraní i munice,“ poznamenala Hainesová.

Zbraně, především drony a rakety, nakupuje Moskva také od Teheránu, přičemž některé bezpilotníky íránské provenience se montují z dovezených dílů na ruském území. Munici pak Rusko získává v Severní Koreji, v letech 2022 až 2023 odtud získalo milion dělostřeleckých granátů.